Články v AGE

Příběh statečného chlapa

TEXT Miloslav Jenšík FOTO archiv autora AGE 1 / 2020

Bylo to v samém srdci Prahy, pár kroků od Staroměstského náměstí. V malém pokojíku domu U Zelené žáby (v jeho přízemním šenku prý kdysi zapíjel své kruté řemeslo legendární kat Mydlář a snad tam vypil mnohou číši i král Václav IV.) starý pán přiložil do kamínek a pustil se do vyprávění neuvěřitelné historie. Já jsem ale věděl, že všechno, co říká, je čiročirá pravda. Ten příběh jsem znal, jen… více…

Cizí jazyk v každém věku

TEXT Martina Hošková AGE 1 / 2020

Mám ráda jazyky, ráda se je učím, přemýšlím o nich, ráda je používám a ráda s nimi seznamuju i druhé. Během těch mnoha let, v nichž se zabývám výukou angličtiny pro dospělé, jsem od svých studentů často slyšela, že už „jsou na jazyky staří“, „už jim to do té hlavy neleze“, „stejně se to nikdy nenaučí“ a podobně. Nevěřte tomu! Cizí jazyk dáte v každém věku. Skutečně, vliv věku na schopnost… více…

Pomáháme ptáčkům. Ale víme, jak nejlépe?

TEXT Martina Hošková FOTO Dalibor Netopil AGE 1 / 2020

Do konce února probíhal v botanické zahradě v pražské Troji již 12. ročník venkovní ornitologické výstavy nazvané Jak krmit ptáky. Jelikož v zimě má zahrada otevřeno pouze do 16 hodin, počkali jsme si, až bude o víkendu hezké počasí a nebude nás honit čas, a pak jsme se vydali na vlastní oči informace o ptáčcích prozkoumat. Autobus městské hromadné dopravy nás od metra pohodlně dopravil až na… více…

Boty pro radost, aneb Vždycky je čas se něco nového naučit

TEXT Jana Jenšíková FOTO Marek Jenšík AGE 1 / 2020

„Která žena by neměla ráda krásné boty? I já jsem v obchodech vždycky obhlížela ty nádherné lodičky na podpatku, které se na mě usmívaly do té doby, než jsem je zkusila a zjistila, že pro ně nemám nohy. S postupujícím věkem jsem se s představou podpatků rozloučila: když lodičky, tak nizoučké, které mě unesou. Až v dalekém Ho Či Minově Městě, kde jsem tehdy pracovně působila, jsem zjistila, že… více…

Žiju o sto šest. Za hendikep se neschovávám

TEXT Martina Hošková FOTO archiv L. Mrštného AGE 1 / 2020

Dokážete si představit, že jdete jako obvykle vyvenčit své psy, a domů se vrátíte až za tři čtvrtě roku a málem bez nohy? Ladislav Mrštný to bohužel zažil na vlastní kůži. V Kristových letech jej lékaři po úrazu připravovali na to, že už asi nikdy nebude chodit. On se však nevzdal a naopak se zařekl, že to tak nebude. Vítejte do příběhu člověka, který při střetu s osudem nesložil ruce v klín a… více…