Soutěž Srdce s láskou darované vnímám jako přehlídku smysluplných aktivit, které nás podporují v našem lidství. Můžeme je mezi sebou sdílet, vzájemně se inspirovat a podporovat. Soutěžnímu rozměru se cíleně vyhýbám a také děti jím nemotivuji. Nejde pracovat pro Zemi, přírodu, pro životní prostředí jenom po dobu trvání jakékoliv vyhlášené soutěže. Cílem je vědět, že to, co děláme, je dlouhodobě hodnotné a má smysl bez ohledu na ocenění, protože je to zkrátka potřeba. Na existenci přírody závisí i ta naše. Také respekt se nedá vztahovat pouze k jednomu druhu – Homo sapiens. Navíc mě i děti to venku přirozeně baví.
Aktivity, o kterých jsem napsala, jsou průřezem naší práce za poslední rok. Děti si v přírodě hrály, poznávaly ji, ale také byly svědky, jak lidé brání ptákům zahnízdit, a zažily dopad ohňostrojů na život zvířat v jejich okolí. Podněty z běžného života nás motivovaly k činům. Věřím a děti vedu k tomu, že vstřícný postoj k soužití se vším živým by měl být samozřejmostí. Nebývá tomu tak a je naším úkolem se respektu rozšířenému i na ostatní spoluobyvatele planety učit. Celý život. Jeden čin pro Zemi nestačí. Přeji nám všem odvahu a sílu to opakovaně zkoušet.
Jindra Báťková,
učitelka, ZŠ Bohutín
