Na úvod musím předeslat, že autorkou i organizátorkou celého projektu nejsem já, nýbrž naše školní psycholožka paní Miroslava Vojnová. Je to člověk, který je v prostředí školy nepostradatelný, vysoce vnímavý k potřebám druhých, současně vtipný a zábavný, hojně vyhledávaný klienty různých sociálních skupin (žáci, rodiče, kolegové).
Když vloni na jaře přišla s nápadem podpořit, stmelit a společně zaangažovat žáky, kteří zůstali doma na distanční výuce, do společné zábavné a rovněž zajímavé aktivity, byla jsem všemi deseti pro. Paní psycholožka si výzvu vzala za svou a pravidelně vymýšlela pro děti nové a nové úkoly. Její nápaditost ocenili nejen žáci, ale i jejich rodiče. Odměnou za její aktivitu jí byly krásné výtvory se vzkazy, které mnohdy zahřály u srdíčka, jindy si vyžádaly setřít slzu dojetí.
A právě jedno takové velké srdce se zrodilo jako symbol ocenění a poděkování všem, kteří neváhali obětovat svůj čas, pracovní nasazení, mnohdy i své zdraví a rodinu, aby pomohli druhým, potřebným. Jsem velmi ráda, že na tomto krásném příkladu mohli naši žáci zažít v praxi význam slov solidarita, pomoc, podpora, sounáležitost či ocenění druhých, které se z naší společnosti občas vytrácejí.
Zdeňka Murasová,
ředitelka ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913
